FOTOGALERIE                       Ars longa, vita brevis MĚSTO
”Město fotografií”
Dámy a pánové - Jiří Kudělka a jeho : Diskuze u pramene a myš za zády Masopust velkoměsta a výprodej andělů Trnité železo a zralá jablka Červený balónek a únos času Vášnivé flamengo pleťové masky Nepřístupná lolita a satelity k obejmutí Ochranné obleky s měsícem za dráty Saxofon hlaholící do pivních slavností zápasící grafitti s billboardy šklebů… Jiří Sedláček
Město a lidi v něm vnímám jako možnost k vytváření fotografických příběhů. Oko kamery zaznamenává lidi a prostředí, které vystupují z toku času, aby mohly být později spojeny s novými souvislostmi. Volnější práce s fotografickým obrazem a asociacemi mi přináší svobodnější vyjádření a zajímavé propojení reálných momentů s vlastními vizemi.
OSTRAVA Černá s šedivými stíny Konkrétní i abstraktní Absurdní i přímočará Ufňukaná a plná výsměchu Těhotná svými nesplněnými sny Známá svým umírněným šílenstvím a šílenou umírněností Agresivní i zbabělá Louhovaná i louhující Zatěžkaná lehkostí, lehkovážná v těžkostech Zrazující polibkem a křižovaná hrubostí Matka i macecha, sedící si na vejcích Tajemná a dýmící Lahvová i čepovaná Snící o očích bez černé komtury Konkubína patriotů … Jiří Sedláček
Martin Smékal text o výstavě
Město fotografií Jiřího Kudělky Jiří Kudělka začal fotografovat koncem sedmdesátých let. Později, po prvních zkušenostech v oblasti portrétu, se od počátku osmdesátých let začal soustavně věnovat fotografování města Ostravy. Zprvu vytvářel statické snímky městských zákoutí ve stylu „poezie všedního dne“ a „nalezených zátiší“, ale později se na jeho fotografiích stále častěji objevovali lidé. Na těchto snímcích, které bychom mohli zařadit do žánru živé, nebo reportážní fotografie, lze pozorovat postupný odklon od počátečního výtvarného pojetí k větší autentičnosti, ovšem při zachování kultivované obrazové formy, která je tomuto autorovi vlastní. Přestože v tomto stylu živé, reportážní fotografie pokračuje dodnes, lze v jeho dosavadní volné fotografické tvorbě pozorovat určitou oscilaci mezi reportážní a výtvarnou polohou. Jiří Kudělka jako zkušený fotograf si uvědomuje nenahraditelnou hodnotu a vizuální účinnost momentky pořízené v rozhodujícím okamžiku, přesto jeho tvůrčí práce reportážními snímky nekončí. Ryzí reportážní momentky, prezentované bez dalších úprav, tvoří jen malou část výstavního souboru „Město fotografií“. Autor ve své práci postupuje podobně jako malíř, který si svůj obraz nejprve vytvoří v představách a teprve pak jej po etapách, po stup realizuje. Kudělkovy reportážní snímky jsou tedy většinou východiskem k hledání nových obrazových a významových souvislostí, které objevuje teprve v klidu své pracovny ozářené světlem monitoru počítače. Ve svém výstavním souboru „Město fotografií“ mistrně skloubil obě tvůrčí polohy reportážní a výtvarnou ve formě nově vytvářených fotografických obrazů - manipulovaných fotografií. Jiří Kudělka vnímá realitu města se všemi jeho strukturálními proměnami a jako citlivý fotograf na ni reaguje ze svého úhlu pohledu, svými fotografickými nástroji a zkušenostmi profesionálního fotografa. Prostřednictvím své tvorby nejen interpretuje svůj postoj k městu a jeho lidem, ale pomocí svých fotografických obrazů vytváří skutečnost novou ve které ukazuje tu přívětivější, pozitivnější tvář města a jeho života. Martin Smékal, Prosinec 2012
“Listopad 1989“      
“Město příběhů“